Znalci.com

Znalecké posudky

Znalecký posudek

Znalecký posudek je jeden z možných důkazů zejména v soudním, někdy i ve správním řízení, jehož účelem je získat informace, které jsou pro dané řízení podstatné a které závisí na odborných znalostech. Znalecký posudek obsahuje  standardní znaleckou doložku, která uvádí kdo a kdy znalce jmenoval, pod jakým číslem a v jaké odbornosti,. Součástí znalecké doložky je i pořadové číslo, pod kterým byl znalecký posudek zapsán do znaleckého deníku a číslo dokladu, kterým byl posudek znalcem účtován. Znalecký posudek může být od roku 2015 vyhotoven i s rozšířenou znaleckou doložkou, ve které znalec prohlašuje, že znalecký posudek provedl s maximální možnou péčí a erudicí, nezávisle na zúčastněných stranách. Tento posudek podává ve smyslu § 127a občanského soudního řádu, jako by se jednalo o posudek vyžádaný soudem. Bere na vědomí povinnost oznámit skutečnosti, pro které by byl jako znalec vyloučen, nebo které by mu bránily být činný jako znalec. Prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména skutkové podstaty trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 trestního zákoníku. Na takto vyhotovený znalecký posudek soud při provádění důkazu pohlíží stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.

Znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky.

Znalecký posudek v jednotlivých typech řízení

  • V občanském soudním řízení může soud znalce pouze vyslechnout, případně ten může poskytnout jen potvrzení nebo odborné vyjádření. Pokud je zadáno vypracování písemného znaleckého posudku, může být následně přezkoumán jiným znalcem nebo vědeckým ústavem. Soudce může komukoli uložit povinnost, aby se ke znalci dostavil, předložil mu potřebné předměty a podal nutná vysvětlení.
  • Ve správním řízení se znalecké posudky vypracovávají převážně písemně, ale také zde lze znalce jen vyslechnout.
  • V trestním řízení se posudek zpracovává většinou také písemně, nebo je znalcem diktován do protokolu. Znalec je přitom oprávněn nejen nahlížet do spisu, ale také být přítomen výslechům a klást otázky nebo navrhovat provedení dalších důkazů.

Vypracování znaleckého posudku

  • Vypracování zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit kterýkoliv účastník řízení dle §127a OSŘ. . Pokud byl takový posudek vyžádaný účastníkem řízení vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců pro příslušný obor a má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku, zadaném přímo soudem.
  • V zadání znaleckého posudku se vždy vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm sepíše použité podklady pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález) a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí, která obsahuje  státní znak, jméno znalce a obor pro který byl jako znalec jmenován. Na poslední straně je také připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
  • Pokud by znalec podal nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, spáchal by trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za který by mu jen v základní sazbě hrozil trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákazu činnosti.

Znalecké posudky o cenách nemovitostí jsou zpracovávány pro potřebu

  • soudních sporů
  • koupě a prodeje majetku
  • nepeněžitého vkladu do obchodních společností
  • vypořádání podílu společníků při likvidaci či dělení firmy
  • změny vlastnictví (dědictví, darování, rozvod manželů, převod majetku, atd.)
  • pro potřeby bankovních domů
  • oceňování při exekuci
  • oceňování pro dražby
  • oceňování pro správce konkurzní podstaty
  • zástavy movitého majetku
  • oceňování pro leasingové společnosti, zpětný leasing apod.

Znalecké posudky jsou zpracovávány pro fyzické a právnické osoby při jednání s:

  • soudem kteréhokoliv stupně
  • finančními úřady
  • obecními úřady a úřady krajské samosprávy
  • advokáty a advokátními kancelářemi
  • notáři
  • exekutory
  • správci konkursních podstat a likvidátory
  • obchodníky s cennými papíry
  • dražebníky apod.

Znalecký posudek obsahuje:

  1. Úvod
    • popis znaleckého úkolu s výčtem požadovaných otázek a odpovědí
    • soupis použitých podkladů
  2. Nález
  3. Posudek
  4. Závěr
  5. Znaleckou doložku, ve které je popsán rozsah oprávnění znalce, identifikace jeho jmenování znalcem a číslo znaleckého posudku, pod kterým je posudek zapsán ve znaleckém deníku.
  6. Podpis a otisk znalecké pečeti

Znalec

  • Znalecký posudek vyhotovuje zákonu pouze pokud jej zpracuje osoba (nebo znalecký ústav) jmenovaná(ý) ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu dle Zákona č. 37/1967 Sb. ve smyslu pozdějších úprav a prováděcích vyhlášky.

Znalecká doložka

Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný Městským soudem v Praze ze dne 28.10.1986, pod č.j. Spr 1794/86 v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací oceňování nemovitostí a jako znalec jmenovaný týmž soudem dne 12.11.1992 pod č.j. Spr. 1553/92 pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové.

Znalecký posudek byl zapsán pod poř. č. XXXX-YY/RRRR znaleckého deníku.

Znalečné a náhradu nákladů účtuji dokladem č. XXXX podle připojené likvidace.

Znalecká doložka může být rozšířená o následující prohlášení, na základě kterého má posudek stejnou váhu, jako posudek zadaný přímo soudem:

Znalec dle § 127a občanského soudního řádu bere na vědomí povinnost oznámit skutečnosti, pro které by byl jako znalec vyloučen, nebo které by mu bránily být činný jako znalec. Znalec rovněž prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, zejména skutkové podstaty trestného činu Křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 trestního zákoníku.

Rozsah působnosti prováděných ocenění

  • Rozsah působnosti vydávaných znaleckých posudků je omezen na území celé České republiky.